|
|
Hyperkoagulační stavy v graviditě a jejich komplikace
KABELOVÁ, Kristýna
Narušení procesu hemostázy vede ke vzniku hyperkoagulačního stavu. Ten může mít za následek vznik hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie. Jedná se o jedno z nejčastějších kardiovaskulárních onemocnění. Může vzniknou z vrozeného nebo získaného faktoru. Mezi vrozené mutace patří deficity inhibitorů hemokoagulace, mutace protrombinu nebo APC resistence. Získané faktory zahrnují antifosfolipidový syndrom, graviditu, obezitu atd. Analytická část práce se soustředí na efekt nízkomolekulárního heparinu (LMWH). V několika pracích se kázalo, že LMWH může způsobovat komplikace během těhotenství a při porodu či může ovlivňovat týden porodu a porodní váhu dítěte. Výsledky statistické analýzy v této práci však ukazují, že je spojitost mezi týdnem porodu a typem porodu a navíc, že LMWH má pozitivní vliv na týden porodu. Data použitá v této práci pochází z informačního systému LIS Ambulance Klinické hematologie Nemocnice České Budějovice a.s.
|
|
|
Hyperkoagulační stavy v graviditě se zaměřením na problematiku umělého oplodnění
HODINOVÁ, Lenka
Tato práce je zaměřena na hyperkoagulační stavy v graviditě, především na graviditu po in vitro fertilizaci. Hyperkoagulační stavy definujeme jako skupinu vrozených nebo získaných stavů vedoucí ke vzniku hluboké žilní trombózy, někdy spojené s plicní embolií. Samo těhotenství je označováno jako hyperkoagulační stav, který je důležitý pro usnadnění hemostázy během porodu, aby nedošlo k vykrvácení. Během těhotenství dochází k hemostatickým změnám, kdy se zvyšuje koncentrace většiny koagulačních faktorů. Cílem práce je porovnat koagulační laboratorní výsledky u žen se spontánní graviditou a graviditou po in vitro fertilizaci. Jsou sledovány výsledky pacientek ambulance klinické hematologie v nemocnici České Budějovice, a. s. v roce 2015 a 2016.
|
|
|
Hyperkoagulační stavy v graviditě, vliv nízkomolekulárního heparinu
KABELOVÁ, Kristýna
Hyperkoagulační stavy stojí za vznikem tromboembolické nemoci, která zahrnuje hlubokou žilní trombózu a plicní embolii. Je jedním z nejčastějších kardiovaskulárních onemocnění. Hyperkoagulační stavy vznikají z vrozených a získaných faktorů. Mezi vrozené faktory patří deficit inhibitorů koagulace, mutace genu protrombinu, APC rezistence atd. Získané faktory zahrnují užívání hormonální antikoncepce, imobilitu, graviditu aj. Analytická část práce se soustředí na hladinu D-dimerů u gravidních žen v závislosti na vrozeném hyperkoagulačním stavu a antikoagulační léčbě. Tyto ženy byly pacientkami Ambulance klinické hematologie Nemocnice České Budějovice v roce 2016
|
|
|
Informovanost pacientů o prevenci trombembolické nemoci
Buriánková, Hana ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Informovanost pacientů o prevenci tromboembolické nemoci" pojednává o jednom z obecně závažných problémů medicíny, který může mít pro nemocného až fatální průběh. Vzhledem k tomu, že tromboembolická nemoc (dále jen TEN)ohrožuje nejvíce pacienty po chirurgických výkonech a důkladná prevence výrazně snižuje riziko vzniku této nemoci, je cílem bakalářská práce zjistit, zda jsou pacienti o této nemoci, její prevenci a rizicích s ní spojených dostatečně informováni a zda mají možnost tato rizika v rámci svých možností eliminovat. Dalšími cíli je zjištění, zda jsou pacienti informovánijiž před operací, kdo informace poskytuje a v jaké kvalitě je zajišťována ošetřovatelská prevence. Šetření mezi pacienty bylo provedeno dotazníkovou formou na vybraných chirurgických odděleních Fakultní nemocnice v Motole.
|
|
|
Rizika tromboembolického onemocnění u žen
BÁRTOVÁ, Marie
Tromboembolické onemocnění je jedním z nejčastějších kardiovaskulárních onemocnění, které zahrnuje hlubokou žilní trombózu a plicní embolii. Tento typ onemocnění je podmíněný vrozenými i získanými faktory. Největší rizika tromboembolického onemocnění u žen představují vrozené hyperkoagulační poruchy, těhotenství, opakované potraty nebo užívání hormonální antikoncepce. Část práce se zaměřuje na prevalenci trombofilních stavů mutace FV Leiden a mutace G20210A protrombinu u žen, které byly vyšetřovány v nemocnici v Českých Budějovicích a.s. v období celého roku 2015. Druhá část práce je věnována znalostem rizik tromboembolického onemocnění u žen, které užívaly nebo užívají hormonální antikoncepci.
|
|
|
Leidenská mutace - význam a způsob vyšetření
FIALOVÁ, Kateřina
Tématem práce je Leidenova mutace význam a způsob vyšetření. Práce se zabývá frekvencí výskytu FV Leidenské mutace ve vzorcích vyšetřovaných v centru laboratorní medicíny BioLab, spol. s. r. o., Klatovy. Trombofilie (nebo-li hyperkoagulační stav) je vrozená nebo získaná porucha hemostatického mechanizmu, která je spjata se zvýšeným rizikem vzniku trombóz. Nejvýznamnějším a také nejčastějším projevem trombofilie je venózní nebo-li žilní tromboembolizmus. Tento pojem zahrnuje jak hlubokou žilní trombózu, tak plicní embolii a na jejím vzniku se vždy podílí několik faktorů, získaných či vrozených. Mutace faktoru V byla popsána roku 1993 jako rezistence na aktivovaný protein C (APC- rezistence). Je nejčastější vrozenou trombofilií bílé rasy a vyskytuje se až u 40% pacientů, u kterých byla diagnostikována tromboembolie. Leidenská mutace v genu pro faktor V je nejčastější genetickou predispozicí k trombózám. Riziko vzniku žilního tromboembolismu se liší podle toho jednáli-li se o heterozygotního či homozygotního nosiče. Heterozygotní jedinci mají 7× vyšší riziko vzniku žilní trombózy a homozygoti mají toto riziko vyšší až 80×. Prevalence FV Leidenské mutace se ve světě pohybuje od 0 do 15 %. APC- rezistence je způsobena bodovou mutací v polynukleotidovém řetězci genu pro faktor V. Zde dojde k záměně v pořadí nukleotidů, a to dusíkaté báze guaninu za adenin na pozici 1691 (G1691A). Takto vzniklý triplet kóduje v pozici 506 na místo aminokyseliny argininu ? Arg, R, glutamin ? Gln, Q (R506Q) . To způsobí odolnost aktivního faktoru V vůči proteinu C, který ho má inaktivovat. Faktor V tedy zůstává dál prokoagulační a tak roste tvorba trombinu a společně s ním riziko tromboembolické nemoci. Cílem práce bylo shrnutí současných poznatků na téma FV Leidenské mutace- význam a způsob vyšetření, analyzovat vzorky plné krve pacientů vyšetřovaných na přenašečství Leidenské mutace v centru laboratorní medicíny BioLab, spol. s. r. o. Klatovy a následně vyhodnotit a interpretovat zjištěné výsledky. Přenašečství FV Leidenské mutace bylo sledováno u souboru pacientů obou pohlaví pocházejících z Plzeňského a Ústeckého kraje za pomoci metody Real-time PCR. Z celkového počtu 169 vyšetřených pacientů bylo získáno 111 vzorků od žen a 58 vzorků od mužů. Mezi ženami bylo nalezeno 21 heterozygotních nosiček (18,9 %) a 1 homozygotní nosička (0,9 %) FV Leidenské mutace. V rámci mužské populace byl zjištěn výskyt 17 heterozygotů (29,3 %). Žádný z mužů nebyl nositelem homozygotního genotypu FV Leidenské mutace. Přestože byli muži dvakrát častějšími nosiči zmíněné mutace, nebyl statistickými analýzami prokázán vliv pohlaví na přenos FV Leidenské mutace (P=0,2).
|
host ::
RSS.